Události 2015
... kronikář má obavy ... Loňský rok totiž předpovídal, že to bude rok výbušný . Netušil však, že se to vyplní až tak doslovně.
... Jaké zvolit motto? Co se volejbalových koček týká .........
... asi nebudeme stačit valit bulvy ...
... ale začátek roku se u nás nese v duchu tradic - 1. leden - narozky Ali Motalové a Jarčina věhlasná kapustnica ...
7. leden - první letošní volejbálek a první cesta do hospůdky - ale ouha ! R99 je v rekonstrukci, takže jsme nepohrdly nabídkou "u rozhlasu" ...
21. leden - zaznamenáváme 2 velké návraty - po volejbale jsme zpět "v naší "hospůdce, ale ten větší návrat znamená, že Jarka je po téměř půlroční přestávce opět na značce !!! A jde do toho naplno, ruku moc nešetří, takže se poměr sil na hřišti vyrovnal. Jaruš vítej a už žádné úrazy !
Důkaz, že "kočky" nežijí jen volejbalem. 31. 1. byly k vidění na Visalajích ... 
... a 7. 2. na Čeladné . ..
a sluší jim to stejně, jako na hřišti...
11. února - osud všech volejbalových vnoučat - dnes se přišel ukázat přímo 'na plac' Robinek i s pyšnou maminkou Borkou-juniorkou. Po prvotních rozpacích dal jasně na slyšenou, kdo tady velí ... přesto potěšení bylo na naší straně 
.... další fotky na vnoučatech
Od 15. 2. se mění okna a vypadá to na 14ti denní absenci v tělocvičně.
Ale kočky se nenudí, Romča letí do Thajska, Jarka bere směr Dominikánská republika, některé marodíme, jiné sjíždějí lyže, ale 4. března už bušíme do míče ve ' staronové ' tělocvičně.
11. března - téměř v plném počtu, hlad po míči je znát, v hospůdce probíráme šťastné návraty koček z cest, ale také smutné odchody - v letošním předjaří to postihlo tátu Danky a maminku Ali T. A jelikož to byli báječní lidé, na jejich památku - po kalíšku, po kalíšku ...
18. března - trošku s předstihem ale o to s větší chutí připíjíme kapitánce ..... ,,živijó 54 ..." Předtím však nával v tělocvičně a spokojenost ze hry 
29. dubna - kratičká rekapitulace- opět malá absence hry z důvodu rekonstrukce tělocvičny, stále hojná účast a zápal na značkách, také se ,,rozvíjejí pivní poupata" u příležitosti narozenin a svátků Evy,Ireny,Saši,Ali Porostlé, mezi tím vším stíháme brigádu na hřišti v ' Mariánkách ' a 30. dubna se těšíme na Filipo-jakubskou noc u Luďky v garáži. A to jistě vydá za delší příspěvek...
30. dubna se sešly volejbalové čarodějky ve známé garáži u Luďky, kde je vítal pán domácí, jako vždy, dobrou slivovičkou. Prošly se vyšperkovanou zahradou, opékaly klobásy a usedly k písničce. Kytarové trio Radek, Honza, Harry a naše Maruš hráli skvěle, zábava výborná jen .... najednou rychlý pohyb, pád, zlomený krček. Luďka v nemocnici. Už nejsme nejmladší, je potřeba zpomalit, ale Luďka je bojovnice a určitě se sejdeme zase na hřišti.
13. května - loučíme se dočasně s tělocvičnou, kde stále probíhá rekonstrukce, poslední pivínka v hospůdce a 18. května už statečně v 'Mariánkách' zápasíme samy se sebou, s míčem a s koordinací pohybu v otevřeném prostoru , některé jsme
, což znamená, že sluníčko se snaží, některé jsme
, tzn. na vážkách, jestli už přece jen není čas nechat volejbal mladším, vytrvalost nás však přesvědčila, že naše hra nám zase bude činit potěšení ...., ale hlavně nám udělá žízeň na pivo. Jen doufáme, že né vždy budeme muset na něj jít do přilehlé hospůdky a s příchodem Metůdka se dočkáme piva přímo na lavičku...a to je teprve bomba !!! Luďka stále chybí na nahrávce, páč poctivě rehabilituje a to je neklamná známka toho, že chce být brzy zpět na značce a my jí v tom držíme pěsti. Luďko, vydrž !!!
15. června - měsíc od posledního záznamu uplynul a jak čas plynul?Tak nějak ve znamení předzvěstí blížícího se léta. To znamená: dál hrajem, jako by to bylo naposled, připily Ali Tesařové k narozkám, oslavily Den dětí, Romanovi jsme připomněly třetí výročí jeho 60tin, ale hlavně žijeme přípravami oslav naší nejmladší kočky Romany. Okolí se bude divit, až dorazí průvod čarodějnic ....
... a je to tady ...19. června ... klubovna v 'Mariánkách' ...
PADESÁTKA ?
To je roků pěkná řádka !
PADESÁTKA ?
Moc Ti sluší. To přísahám na mou duši !
PADESÁTKA ?
Ať zdraví pevné vydrží a stárnutí se pozdrží !
PADESÁTKA ?
Není to moc - ani málo. Žij tak dál, aby žít za to stálo !
...ano ano, i naše nejmladší kočka byla přijata a pasována do Klubu kočko-čarodějnic, zkráceně kočarodějnic. 28. června dovrší 'půlstoletí' Romana a to je důvod ke sletu. Že jsme si to užily není třeba zdůrazňovat, "vševypovídající" foto na volejbalových kočkách je toho důkazem. Romča s jediným maličkým zaváháním prošla těžkým kočarodějnickým testem na výbornou a během něj se tak pomaličku měnila z kočky na kočarodějnici, k čemuž jí dopomohly drobné osobní dárky všech dospělých čarodějnic. Jako snad vždy u takových příležitostí, měla i Romča připraveny bohaté stoly z Ikei - zvané švédské, co si kdo přál teklo proudem, vlídná obsluha - zkrátka super. Dárky? Doufáme, Romi, že se Ti líbila ta nepřeberná truhlice nápadů, přehršle osobního tvůrčího umu, komerčního pohlazení a vůbec ten fakt, že patříš mezi nás. Hláška večera? ,, ... menzes ! ..." zaznělo z Majenčiných úst důrazně a hlasitě v okamžiku, kdy byl předáván hlavní dar oslavenkyni se slovy: ,, ...tady máš, Romi, náš společný dárek, je to něco, co tady žádná z nás nemá ..." čímž zbourala všechny přítomnéa dlouho trvalo, než se dověděla, že jsme jí koupily pozemek na Měsíci .... Ale i další darované skvosty přispěly k všeobecnému obveselení a potěšení, jako např.: Borčina šerpa, Sašina kočka, Jarčino meziplanetární přibližovadlo, které jistě příjde vhod .... zkrátka, s námi se nudit nemá nikdo šanci. A k tomu všemu Mistři 6tistrunných nástrojů příjemně doplňovali nejen při zpívání, ale i při povídání a pojídání a ... A jestli někdo o tom všem, co zde bylo napsáno pochybuje ........ zde je důkaz !!!!
22. června - ... nelze jinak: chčije a chčije ... ale naše nejmladší novopečená kočarodějnice Romča ještě nemá dost a zve na tzv. popravky, čili dojíst a dopít ještě co zbylo z oslav. Tož tomu se nedalo odolat a tak jen v klubovně popravkujeme ...
29. června - konečně hratelné počasí, chuť hrát, udělat si žízeň a popřát Jarce k svátku - to vše se nám dnes sešlo - tak hurá na to ...
20. července - fakt jsou dny, kdy se hraje voliš, aniž by se něco slavilo. Tento den však k nim nepatří. Dodatečně přejem k narozkám Irči (měla dlouhou pauzu: dovča a dozor nad vnoučaty, vše přežila ve zdraví a bez následků), těšíme se z veder 
, ze hry na hřišti, kde se pro zpestření předvedlo malé tornádo, jako hosté se ukázaly Mirka-coby divačka a Jarčina kámoška Dana - coby hráčka. Celý tento trénink zaštítila Jarka hromadou výborných svatebních koláčů a jiných dobrot; o proudem tekoucím sektu a pivu nemluvě.. a proč to všechno? Odpověď je jasná ...
Iva s Ondrou - zachovat chtějí tvář
a tak se rozhodli, přistoupit před oltář,
24. července kdes na hřišti v Opavě
a Jarka jistě bude s kloboukem na hlavě.
A proto , nás koček dlouhá šňůra,
jednohlasně voláme HURÁ-HURÁ-HURÁ !
A tak se i stalo - velmi netradiční pojetí obřadu (vtipná slova oddávajícího), místa konání (všechno a všichni se konalo na beachvolejbalovém hřišti), doprovodných efektů (ženich Ondra přistupoval ke slibu manželskému za doprovodu oslavného chorálu: ,,... když se dívám na sebe, tak se musím pochválit ..."), nevěsta Iva, jako éterická víla, přišla v doprovodu pyšného táty Standy, malý Maty žárlivě protestoval, že se maminka upisuje dalšímu mužskému a Jarka? Pod zdánlivou maskou vyrovnanosti - jistě prožila pár náročných dnů - no bodéjť, vždyť předala svoji jedinou milovatou dceru ze své péče do rukou jinému a doufejme, že tomu pravému - Ondrovi. Žhnoucí slunce zpečetilo ta dvě... ANO ...ANO... A tak přejme novomanželům, aby jejich život pokračoval i nadále v duchu svatebního veselí ...
27. července - dnes nám déšť na chvíli přerušil hru, ale kupodivu nežehráme, neboť Borka se tradičně u příležitosti svých narozenin a svátku připoměla dobrotami 'z Valašska' , takže pauzu využíváme ke gratulacím a konzumacím všeho, děkujeme, Borko.
10. srpna - trošku s předstihem přejeme našim Alenkám hezký den "třináctéhosrpna" a po hře se nám dostalo nejednoho loku lahodného chmelomoku ...
24. srpen - do svého znamení vstupují Panny - i my máme v partě tři, Darja, ale ta už asi s námi nekamarádí, páč má velmi dlouhou absenci, zato Saša (3.9.) s Jarkou (25.8.), vedra-nevedra, berou léta na svá bedra a ač se nám to nechce zdát, je to fakt let - pětašedesát ! My však víme, čím to je, že hrají voliš pořád ještě ve stoje. Ctí co hlásá Volejbalová charta : ,, Drž se tam, kde je sranda, pivo a dobrá parta!" A pak se z 'ničehonic' během hraní, podává tu slivo-třešňovička, proložená chlebíčky s delikátním bůčkem -light, to vše za průběžného hraní zaléváno doušky piva, následně opět malá pauza na sýrovo-salámově rajčaty obložené tácky - čímž se soustředěnost na hru stává velmi laxní, až Saša nevydrží a velí přísně: ,, Už žádné jídlo při hře !" ..... ???.... ,, Tak nalej ! " A tím se stal trénink velmi, ale opravdu velmi veselým. Ale i při všem tom veselí jsme dávaly pozor, ať se nezraníme, asi by vypadalo dost nevěrohodně přijet na pohotovost s výronem v kotníku a tvrdit, že s dvojkou v žíle se to stalo při hře volejbalu, co ??? Trochu nám však zatlo, když Ali M. se náhle chytla za pravou ruku (ti co neví, tak Ali je levačka) a držela si zhmožděné prsty. Při naší - z pochopitelných důvodů - lehce snížené vnímatelnosti děje na hřišti jsme ani nepostřehly, jak se to stalo, ale co víme jistě je, že Alenka - coby řidička - byla tzv. čistá. Z toho všeho jasně vyplývá, že to s tím alkoholem při sportu není tak zlé a že možná, kdyby Ali nemusela abstinovat, nic by se jí nestalo ... Snad tedy nezůstanou žádné zdravotní následky a naopak - zůstanou nám jen hezké vzpomínky na příjemný podvečer v 'Mariánkách'... Jaruš, děkujeme, tohle by mohla být ta správná cesta k dlouhověkosti ... k tomu jen dodatek : hlavně zdravíčko !!!
Podzim v "Mariánkách" - jsme zvládly podzimně čili: přizpůsobovaly se náladám počasí, ale to byl tak asi jediný ústupek, jinak chuť hrát a pak dobré pivko dát - to byla konstanta neměnná a závěrečná byla 5. října a poslední pivní runda byla ,,na příští sezónu" v r.2016.
14. října - 
- zdánlivě tyto dva obrázky spolu nesouvisejí, ale bližší pohled jasně odhaluje, že jde o trenýrky. V obou případech - postrádané trenýrky. Obě dámy se s tím vypořádaly se ctí.Ta první zcela logickou odpovědí. A ta druhá? Ještě že už začínáme nosit s sebou náhradní... No není to pěkné zahájení zimní sezóny ??? V neméně radostném duchu pokračuje hra, šampáňo bouchlo při příležitosti Dančiných narozenin a pivkem zahajujeme sezónu v hospůdce. Požehnán buď volejbal !!!
K říjnu ještě jen poznámku - tak nádherné podzimní počasí jsme si opravdu zasloužili všichni !!!
Listopad - se nese ve znamení všelikého povyražení. Pravda, některé z nás to pojaly hodně netradičně : Romča si vyrazila do špitálu v Brně na neveselý zákrok..., Eva si vyrazila dech s doprovodným programem 'O 6ti zlomených žebrech '... a Saša vyrazila do Vietnamu-obdivovat úchvatné přírodní scenérie. No a zbývající volejbalové parťačky se úspěšně zhostily úlitby "tam nahoře" , aby všem vše dobře dopadlo a jak jinak, než bojovnou hrou(převážně čtyřkový volejbal) a mocnými přípitky na zdraví v hospůdce.
13. listopad -pátek ! - u Majky se slaví 2. výročí jejích šedesátin ...
18. listopad - Romča s Evou zpátky ve hře-na hřiště pro ně platí ještě STOPka, ale u pití piva a jiných drinků stále hlavně na zdraví, se síly srovnají. Saša ještě zatím zdraví z cest ...... A jelikož dnes slaví svátek Romany - přejeme té naší hlavně zdraví !!! a děkujeme za pozvání.
25. listopad - Alenka ' Nowajda' dnes slaví tak očekávanou šedesátku. Překvapení v naší hospůdce - v režii oslavenkyně - nezklamalo a byly jsme to my, kdo měl v očích úžas, jak Alenka v říši divů - bohaté stoly plné dobrot, kytárky, zpěváci, smutná Romča, jede do Brna pro radu, jak dál na mrchu nemoc..., všechny však věříme v to lepší ..., taková koncentrace se musí projevit ..., tak držíme pěsti = štěstí !!!!!! NA ZDRAVÍ se pak pilo jak - oslavenkyni, tak marodům, prostě a nejlépe všem, protože zdraví je fakt to nejdůležitější !!! Alenko, děkujeme za hezký večer !!!
Závěr roku prožíváme s minimální hráčskou účastí (marodky,dovolenky ap.), ale jinak žijeme ve znamení tradic, tedy 16. prosince závěrečný volejbal s následným vánočním večírkem (byly jsme hodné, takže štědrá nadílka), 24.prosince - Vánoční ,,kuba" - U Rady
27. prosince vydařený výlet na Ondřejník -
a jako vždy : V E S E L Ý S I L V E S T R 2 0 1 5
a N O V Ý R O K 2 0 1 6 v R 99
Tím se uzavírá naše kronika "volejbalových koček", "univerzity třetího věku", "kočarodějnic", "volejbalových šlechtičen" a kdovíjakých ještě přirovnání nám bylo přisuzováno, vždycky jsme byly - jsme a budeme prima parta ....
