VOLEJBALOVÉ KOČKY

ROK   2O1O 

1. ledna    -  tradiční kapustnica u Jarky a také přípitek s Ali Motal - narozeniny

 6. ledna   -  středa, Šmeralka, Nový rok, šampáňo, narozeniny - Luďka, Ali M.

HURÁ VNOUČATA    -    velký přírůstek do naší volejbalové rodiny

12. ledna   -  ROBIN  4,70 kg, 55 cm    maminka  Andrea Krupníková

12. ledna   -  NATÁLIE, PATRIK   -   dvojčata, maminka Mirka Útratová

13. ledna   -  tělocvična, šampáňo, vítejte děti do sportovního světa –

                     ŠŤASTNÝ ŽIVOT ! 

TO NEJHORŠÍ

17. března  -  Ondřej ERBAN, odešel ve věku 34 let

23. března  -  rozloučení s ERBIM

28. dubna   -  poslední, zimní tělocvična, šampáňo, konečně se vrátila z Kuby Alenka

3. května     -  Sokol Mar. Hory, zahájení letní sezony, válcování, pivko

                       a také výborné červené z Jižní Moravy - díky Borko

10. května   -  poprvé venku, trochu chladno, ale šlo to. Vyhrály polařky.

19.května  -  hrozné počasí, povodně, jsme zpět v tělocvičně, ale stálo to za to!

                       První radost - máme ing. Lucku Rohanovou - červený diplom.

                       Šampáňo!

                              G R A T U L U JE M E        

2. června, středa - nebývalé, opět tělocvična. Zima, déšť. Ale stálo to za to, prima jsme se zapotily. Zvítězily chytré nad hezkými, nebo hezké nad chytrými   ??? Ba ne, prostě platilo - KDO PŘIŠEL ZVÍTĚZIL!  

Pondělí 7.června, Sokol  -  horko, dusno, sluníčko. Možná je to i trošku tím, že se nalévá Avanti Bella! Proč? Máme další nový přírůstek! Velice plodný rok.

                                             BELLA   -  tak se jmenuje !!!

Maminka Rita statečně bojovala v sobotu 5.června a to až ve Vrchlabí, za asistence svého muže a  dcery Andrejky o nového člena rodiny. A je tu pořádný kus ženské, přes čtyři kila, délka zatím neznámá.  Přejeme krásný život plný radosti, úsměvů, štěstí, lásky. Bude určitě i sportovní, neb jsme vše řádně, přímo na hřišti,  zapily  bublinkama a pivkem. Tak má být!  

 Pondělí 14. června - je 55,4 °F, kosa jak sviňa, zmrzlé prsty, síť výš než předepisují pravidla, jediné co nás zachránilo a částečně i zahřálo, byla kvanta šumivého sektu. A důvod?  9. června úspěšně 'odbakalářovala '  Iva Dvořáková. Nyní se honosí titulem Bc. - Baccalaureus. Ale my, volejbalové šlechtičny víme, že  to znamená Bezvadná  cérenka. A to Iva je. Tedy jí patří všeobecná gratulace a přání mnoha úspěchů v dalším studiu a životě vůbec. Odměnou za naše přání nám pak byly její nekompromisní smeče a náhodným divákům tak vylepšila dojem o hře, zvané volejbal. Tak Ivo, ať se daří!!

Pondělí, 21. června - střídavě prší a chčije, kapitánka vydává el.cestou povel - dnes v Mariánkách né, ve středu v tělocvičně ano!  Chvíli poté Irča SMSkuje, že nebude-li pršet, nezmoknem a v 17.hod., že čeká na hřišti., Zmatky, zaviněné zcela nezodpovědným počasím způsobily, že na hřiště dorazily jen Irča, Alenky- Motalová a Porostlá, Romana a kapitánka Ilona. Ostatním volejbaluchtivým hráčkám daly šanci, zahrát si ve středu v tělocvičně. Hóóódné holky.

Středa, 23. června - v tělocvičně se nás sešlo 9 a venku pálí slunce! Máme holt pech. V tělocvičně vedro jak v peci, opožděná jarní únava, dobře hrající polařky (4), nedostatek entuziasmu smečařek (5) - to vše způsobilo, že ty čtyři porazily těch pět. Fakt. A Eva si musela zapsat do deníčku nelichotivý stav 0 : 4. (o pátém setu při hře tři na tři nemluvě). (headbang)  Ale pivko v R 99, pozvání Romany na "páteční zahradní slavnost" nám zlepšilo náladu a už teď se těšíme.

Pátek, 25. června - Nikdo nepochopí, jak my, starší, máme nefalšovanou radost z toho, že naše nejmladší spoluhráčka Romana, je nám zase o rok blíže. 28. června totiž oslaví své pětačtyřicáté narozeniny !!! A náramně si to užívá. Kolem chaloupky green, perfektně střižené okrasné dřeviny, na zahrádce samá zdravá zeleninka, jahody jako z reklamy, borůvky - jen zmodrat, gril rozehřátý, masíčko naložené, jehněčí klobásky, vína jak o vinobraní, ještě teplá tvarohová buchta - už schází jen hosté. Hosté se už schází(čeština je nevyzpytatelná) a kolem 17. hodiny můžeme zapět (dnes bez kytary-Majko, kde jsi?):  " Živijó -živijó- živijó..." , popřát oslavenkyni hlavně zdravíčko, štěstíčko,radost ze hry a nekontrolovatelné 'obžerství' může začít . Nedošlo ani na pietní vzpomínku - před 25 lety se totiž konala poslední SPARTAKIÁDA. A nápad,  zacvičit si .." krásný úděl máme dnes..",  se rozplynul ve smršti dobrot , potoků vína a  veselého povídání.  Nóó,pondělní trénink  vidím velmi těžce (tak o 3 kila +) ... dnes však moc děkujem Romčo, bylo to báječné a moc milé posezení.

Pondělí, 28. června - Dnes to v Mariánkách hučelo jako v úle (pro cca 40% menšinu - jako ve sborovně). Důvodů bylo hned několik. Tak např.: konečně vyšlo tutově slunečné,teplé a  bezvětrné pondělí- tedy ideální počasí na volejbal. Romča dneškem definitivně nakročila k 'padesátce'. Jarka se vrátila z Tour de Jizerky jako vítězka, neboť  štěstím jen září . Zato Danka, ta má dušinku pěkně roztřesenou - dnes v noci odlétá na 8 týdnů do Amériky - opět v roli 'au pair', ačkoliv  připustila  pochybnost, jestli spíš děti nebudou hlídat ji.  Její obavy jsou však dány méně-více  novou trasou letu - přes Atlantu do Indianopolis. Ale touha vidět zase po roce děti a vnoučata je silnější, než strach z neznáma. Takže, Danuško,  HAVE A GOOD FLIGHT AND HAPPY RETURN. Dalšími důvody hlučného pondělí byly blížící se: svátek Jaroslavy a narozeniny Irči. Též samotná hra stála za připomínku - při hojné účasti se hrál docela pohledný volejbal. Pravda, některé zákroky byly sice z kategorie pořadu "Neváhej a toč", ale sport a legrace se přece nevylučují, že? Jen hřiště doznalo nepochopitelných změn - skoro se chtělo vyzout tenisky a mohl se hrát ' bíčvolejbal'. Alééé, volejbalové šlechtičny jsou povzneseny nad takovými prkotinami. A při zaslouženém pivínku po (někteří už při) volejbale, jsme si ještě užili vypouštění 'balónků přání', které Romča dostala k narozeninám. Romana s Jirkou si jistě  přáli něco romantického, my ostatní jsme si přáli, ať hlavně nic  nezapálíme. A nebyly to ten den jediné balóny, které se nesly nad Mariánkami. V okamžiku, kdy přáníčka oslavenkyně došla jistě nebeských bran, objevil se na obloze obrovský oranžový balón. Vypadalo to, že si také nějací dva romatici přáli let balónem... zvali jsme je, ať  'skočí '  na jedno, ale asi by přistávací manévr nezvládli...nebo spíš chtěli být sami...romantici jedni...budiž jim přáno... Dnes jsme byli snad všichni naladěni na stejnou frekvenci, neboť  z ničeho-nic stojíme ' na place ' a v latinsko-americkém rytmu.. ZUMBA..tanec-nejlepší způsob, jak dostat tělo do formy, pobavit se , spálit přebytečné kalorie, současně posilovat  A HLAVNĚ !!  tanec  zlepšuje náladu, odbourává stres a zvyšuje sebevědomí. Takže Mirka nás nemusela dlouho přesvědčovat . Úspěch byl tak obrovský, že Jarka vyslovila nahlas  tajné přání, abychom jí 30. srpna zatančily. No, to je výzva!  Nezasvěcený čtenář si klade otázku, proč tak obšírný pokec o jednom běžném volejbalovém odpoledni ? Nebylo tak běžné - předznamenalo blížicí se prázdniny, čas dovolených a to znamená, že se bude scházet na volejbale vždy jen pár lidiček, kteří se zrovna v Ostravě nacházejí. Přejme si, abychom se  v září -jejda, néééééééééé!! už 30. srpna !!! všichni sešli v Mariánkách, protože to teprve bude fičák ..........(jo, neopomeňte kliknou do fotogalerie 'Sokol Mariánky', neboť vše, co bylo napsáno, je  zachyceno pohotovým hledáčkem Jarčina fotoaparátu ).

Středa, 7. července - dnes v Mariánkách teda nic moc účast, jen taková standardně prázdninová. Šestku statečných doplnila hráčsky Gábina, která spolu se setrou Ritou, manželem a dětmi zavítala na kurty. Rita nám dovolila potěšit se i maličkou Bellou, Vašek Erban se cítil jako pyšný děda, když si malou vzal chvíli na ruce a nechybělo mnoho a on by  snad i kojil . Ale pivko chutnalo nadstandardně.

Pondělí, 12. července - i do Mariánek dorazily tropy, 33°C ve stínu. Ještě že už je podvečer,  teploty klesly na stále nepříjemných 29°C. Eva navrhla, dát na rady lékařů -to jest omezit zrychlený pohyb a dodržovat pitný režim, což v překladu znamená - vybodnout se na volejbal a rovnou k pípě. Normální člověk by tento návrh kvitoval s povděkem, né tak volejbalové šlechtičny. Jediné občerstvení připustily pouze v podobě zkrápění kurtu vodou a už se hrálo...snad symbolicky se nás 12. července sešlo 12, což je úžasné! Alenka Motalová si dnes s náma zahrála ' naposled ', čeká ji operace chodidlových kůstek, tak si ještě pořádně zabouchala, protože se teď nějakou dobu na hřiště nedostane. Všechny držme palce, ať je co nejdřív zpět na značkách... Po čtyřech setech KONEČNĚ ! zvítězila žízeň a Metůdek nestačil nosit piva... a že jich bylo...

Pondělí, 19. července - pár víkendových průtrží mračen způsobilo, že na kurtech v Mariánkách bylo dýchatelno, nebylo třeba kropit a tak hurá na hru.   ,, ... je je je nás jedenáct...", refrén, hodící se ke dnešku. Přesto nás pár mělo omluvenou absenci, Mirka- prarodičovské  povinnosti, Danka v Americe,  Alča Porostlá s Darjou Kuchařovou "reprezentovaly"  beachvoleyball ' po ostravsku '  na turnaji u Baltu, Alenka Motalová  ve špitále, Irča s vnoučaty  v Řecku. Šokující omluvenku měla Romča -  minulý  týden v pátek  a ještě k tomu v Plzni si usmyslela, že  navštíví týž den Fakultní nemocnici v Porubě né jako reprezentantka farmaceutické firmy,  ale rovnou jako reprezentantka obce pacientské. Akutní břicho, slepák a kdo ví co ještě,  si žádalo okamžitý zákrok. Z obavy, aby už v pondělí nestála  ,,na značkách", ji z nemocnice pustí až v úterý....snad ji potěšila esemeska, že dnes opět  vyhrála - odbíjená. Tohle léto je samé překvapení. Ještě že narozeniny se opakují v neměnně  daných datech, takže dnes jsme přáli Borce, která je má až 22.7., ale jistota - je jistota. Důvod pro objednávku  piva se vždy najde...;-)

Pondělí, 26. července - ideální počasí přilákalo do Mariánek nejen vyznavačky volejbalu, ale    i širokou obec diváckou. Mezi inventární diváky se netradičně zařadily i hráčky, které z důvodu "fakt jen dočasné neschopnosti",  mohly jen fandit:  Alenku Tesařovou zneschopnil natažený břišní sval a Romča nám ukázala své "vyšívané" bříško.  Irča se bez ztráty květinky vrátila z náročné dovolené v Řecku - ono uhlídat tři živelná vnoučata a Kozlíka - klobouk dolů.  Alča Porostlá jistě napíše svůj příspěvek do šlechtičen na cestách, kterak " zářily" s Darjou u Baltu. Borka, která ještě stále nevyšla z oslav svých narozenin, donesla úžasné hruškové valašské frgále v ještě úžasnějším vypodobení své "reinkarnace". ( Vysvětlení lze nalézt ve fotogalerii.) Další, né zcela tradiční divák Honza, řečený Krupi, po prvních odehraných míčích lehce podotknul, že ho naše hra zatím nenadchla.  No to si snad dělá  (_!_) !!!   Omluvou mu budiž fakt, že neví, že první set mají volejbalové šlechtičny na rozhýbání těla, utřídění volejbalových myšlenek, natažení ochranných pomůcek, např. nákolenky,  sdělení dojmů z uplynulého týdne a teprve až ve druhém setu, se již hra začíná podobat volejbalu. Ale je fér připomenout, že Honza po tréninku  uznale přiznal, že  jsme fakt  ke konci pěkně hrály. A to potěší, že si oko, byť neplatícího diváka, přišlo na své. Jediná platící  bytůstka dnes byla Borka, která i naše povolejbalové pivní klání,  celé zacvakala. Bori, děkujeme!

 Pondělí, 2.srpna

Jsou prázdniny  a proto snad trochu slabší účast   -  7 + Roman a později Romča, která 14 dnů po operaci slepáku už stála na hřišti. Musím přiznat, že i hra byla poněkud slabá, jako by nás, po operaci různých končetin, bylo víc. No, už to asi lepší nebude. Pivko "na vítězství" však chutnalo,  a tak jsme v příjemném večeru poseděly až do půl deváté. Za zmínku snad ještě stojí zvýšená účast mužů v obecenstvu    Kukni do fotoalba.

A ještě připomínám, že můžete také samy něco připsat       

Pondělí, 9. srpna - další z prázdninových... osobní účast Mirky Krupni zavdala vzpomenout a oslavit první výročí její krásné šedesátky, která připadá (ostatně jako každý rok), na 25. červenec.  Miruš, jsi první průkopnicí, která s grácií prorazila šedesátkou a jsi inspirací  některým dalším šlechtičnám, o čemž se v brzku samy přesvědčíme.......CHEERS !!!

Pátek, 13. srpna - děsivá kombinace, ale pro volejbalové šlechtičny - zejména všechny ALENKY (a že jich máme), důvod k rýmování : Ať nadále jste kočky - mlsejte jen ovocné čočky!

Středa,  18. srpna - netradiční volejbalová středa nahrazuje zcela tradičně deštivé pondělí. Co dodat? Snad jen: zvítězil každý, kdo přišel...

Pondělí, 23. srpna - tak-tak jsme stihly dopít zasloužené pivínko - a né jedno - a spustil se déšť.  Přitom by se dalo říci, že to byl den hojnosti - hojná hráčská účast, hojnost diváků, hojně Majenčiných nechytatelných úderů,hojně komárů, hojně pivínka - zkrátka jeden z dalších, však již krátících se prázdinových a tudíž antukových volejbálků...

Hledáš své jméno? Nahlédni do rubriky  Historie.                                                         

 Pondělí, 30. srpna - To byla zase jednou jízda !!!      Je neuvěřitelné, co dovede vymyslet parta "šílených ženských", aby udělala překvapení oslavenkyni  Jaroslavě, řečené ´Baňka´ a současně i radost sama sobě. Ale popořádku. Pondělí jako každé jiné, dnes však vyjímečně jiné. Trénink posunut na 16. hodinu. Nevím, zda to bylo tím vyjímečným pondělkem, ale Jarka dnes hrála famózně. Né že by tomu jindy bylo jinak,, ale přece jen - dnes na co sáhla, to bylo nekompromisně vtlačeno do antuky a kterákoli z protihráček jen zkusila protiútok zpracovat, nevyhla se bolestivému "auvajs". To bylo dnes poprvé, kdy Jarka zářila. Po tréninku pivínko, sprcha a příprava na první narozeninový dárek . Životní zkušenosti nám velí, že zážitek je víc,  než milionový dar. Tak jsme Jarce k jejím právě přišedším šedesátinám zatančily "zumbu".  Vypadalo to sice trošku jako secvičná drobet přerostlých Tyršových dorostenek, ale nadšení a radost z pohybu, trpělivé a laskavé vedení Mirky, kostýmní prvky se snoubily s obrovskou chutí zatančit Jarce na jejích narozkách. Výsledek? Jarka zářila podruhé. Dojetím.  Zda to bylo z právě předvedené skladby, nebo uvědomění si, že má fakt šílené kámošky-nevím. Ale to není podstatné, protože cesta k cíli je důležitá. Mám dojem, že některé z nás zumba tzv. vzala a Mirka jistě nezůstane jedinou vyznavačkou této  ´zábavy´. Když utichlo cvakání fotoaparátů, zve nás oslavenkyně na raut do místní klubovny. Přání, gratulace, předávání dárků neberou konce, ale dočkali jsme se. Rychlé špunty rozproudily bujaré veselí. Samo rozbalování dárků byla zábava - od ´ dopravních značek´  přes poutavá doporučení o "Sexu po padesátce", vtipné a užitečné osobní dárky až  k  tablové dokumentaci o Jarčině cestě za velkou louži. Zábava přilákala i náhodné kolemjdoucí, např. tanečky zumba, které proběhly na hřišti, doslova zneschopnily vedle hrající mužskou tenisovou čtyřhru natolik, že se pánové už  zpět ke hře nevrátili. To prý se už nedalo rozchodit. Probíhající oslavu ještě více oživovala živá hudba v podání Honzy ´Kapra´s Harym. Nešlo si také nevšimnout, jak to báječně ladilo i Majce s Honzou. Naše potomstvo ve složení Iva,  Andy, Androš a Lucka, se také dobře bavilo s konstatováním a jistou mírou smíření, že holt mají matky- puberťačky. Jen Andrejka Kaperová nesouhlasila. Tvrdí, že u ní jsou v pubertě oba rodiče. Bylo to však řečeno s obrovskou láskou k nim. Jak rychle stoupala hladina promilí (nechápu, jak mohla stoupat, vždyť byla kompenzována kvanty chutných dobrot : nářezy, saláty, masíčka, zelenina, ovoce, mlsoty a jiné delikatesy),gradovala i zábava a bylo vidět, že Jarka si ji užívá. A my s ní. Cca kolem půlnoci však bylo třeba pomýšlet na ´závěrečnou´ . Vždyť ráno kvartet: Jarka/ Romana/Iva/Terezka odráží na dámskou jízdu do Slovinska ( 2-3 dny Bled - turistika) a 2-3 dny do Chorvatska (moře - koupání). I to bude jistě veselá jízda, neboť mít  ssebou za pasažérku čerstvou šedesátnici a ještě s dvojkou (trojkou?) v žíle...    .................................................................

Dnešek však byl pro nás velmi příjemný a Jarce přejeme, aby každý den byl    !! jedna velká jízda !!

 3.9.1950 - 3.9.2010 - ještě jsme nestačily vystřízlivět a další šlechtična má "60" !!!   Saša Erbanová !!!  Co mají tyhle dvě dámy společného? Hodně. Obě jsou PANNY . Jsou narozeny ve stejném roce, obě vyznávají volejbal, lyžování, cestování,zahradničení, chutná jim pivínko a v neposlední řadě, mají společnou volejbalovou partu. Sašo, k dnešnímu dni Ti všichni přejeme pevné zdraví, stále trvající radost ze hry a hlavně více přízně osudu, neboť letos to nebylo nic-moc, prevít jeden...  Zato takových slušivých momentek, ať máme stále víc....  HAPPY BIRTHDAY !!!

        ... a je to tady   

                                   19. září 2010  -  Hradec nad Moravicí

                    ROMANA  UTRATOVÁ       ~     ONDŘEJ  TATARČÍK

Maminka Luďka a táta Luboš dávají ruku své dcery Romči do dlaně Ondřeje.

Celá naše volejbalová rodina se přidává ke gratulantům a přeje ať láska,

tolerance a sluníčko  provází novomanželé, stejně jako ve svatební den,

po celý dlouhý život.     

30. září - první podzimní trénink v tělocvičně. No, moc valné to nebylo, tedy účast. Problém byl už v samotném dojezdu do tělocvičny, kdy čtyři ze šesti ztrácely nervy v ucpaném městě.
Jasně, že na hru to vliv nemělo, i když, kdo ví. Nějak se, krásným či chytrým ? pletly čáry. Ale zahrály jsme si, i pot se na čele objevil. A když se zastavila i Maja Kapr, první pivko v naší hospůdce, zase chutnalo.

čtvrtek 7. října    -  ZUMBA

Díky vyjímečnému spojení chytrého mládí - Lucie R. a  zkušeností - Honzy K. došlo k možnosti, abychom my ostatní mohli zhlédnout úžasné nastudování ZUMBY v podání volejbalových koček.    

Video ZUMBA - Jarka 60 - klikni

http://www.youtube.com/watch?v=QzFIvKHVgHA

Středa, 13. října  - ..no, je to marné, bez Jarky a Mirky jsme poloviční a s dnes podaným výkonem jsme byly ani né čtvrtinové.. . Zato druhá strana sklízí pochvalu za předvedenou hru. Výsledek  O : 5 je dostatečně výmluvný.  Miruš, Jaruš, soráč!!   Aspoň že v hospůdce se výkon zúčastněných srovnal jak spotřebou pivka a tak hlučností zábavy. A navíc - Danka, která ,, dala přednost "   kurzu briskní anglické konverzace před volejbalem, slaví dnes poosmapadesáté den svého narození. Do hospůdky zodpovědně přišla a ještě zodpovědněji slíbila, že tedy na tréninky chodit nebude, ale do hospůdky jo. Což jsme jí schválily a popřály hezké narozeniny.   A Jarka, která dostala uvolnění na burčákové opojení, snad využila této akce k ozdravění a pročištění krevního oběhu a následně možná i oběhu trávícího......

 Středa, 20. října - netrpělivě jsme čekaly  osobní potvrzení zatím neověřené zprávy, že Majka Kaperová je už den babičkou !  A skutečně.   19. 10. se narodil  první  Majčin vnuk HONZÍČEK. 

Parametry  3,35 kg a 52 cm  předurčují jeho sportovní kariéru. Ve 4,30 hod.  ráno, kdy  Honzíček vehementně hlásí  svůj příchod na tento svět, je krom hlavních aktérů, tj. maminky Jany , Honzíka a lékaře přítomen i další účastník  zázraku zrození -  táta Roman. Rodinka Frydrychů je tedy kompletní.        B L A H O P Ř E J E M E !!!     

Že to bude sportovec tělem i duší o tom není žádných pochyb. Vždyť pyšný děda Honza a ještě pyšnější táta Roman už se přeli, zda to bude volejbalista či házenkář.   Jelikož děda  Jan už prý viděl jasné,  zřetelné a naprosto nezaměnitelné postavení rukou při bloku, ozvala se v něm role osobního trenéra malého Honzíčka. Avšak narazil. Táta  Roman vidí v rukou potomka handbalový míč.  ( Osobně bych mrkla na desítku nejlépe placených sportovců světa a volba je jasná  .)   Ještě nutno připomenout, že  novopečená maminka patří do kategorie statečných rodiček, neboť hrdě odmítla epidurál a porod si ' vychutnala'  zcela přirozenou cestou.  Všechny i jiné nepublikovatelné momentky z porodu jsme hodně, ale opravdu hóóódně zapily v hospůdce, aby Honzíček byl zdráv,  měl se čile k světu a rodičům přinášel jen radost a potěšení.   Další zaznamenáníhodná informace -  Saša se chystá na cestu do Říše středu, jak se kdysi říkalo Číně  a spojila ji s návštěvou Myanmaru, jak se nyní říká Barmě. Už se těšíme na Sašin návrat, neboť snad už konečně přibudou první řádky  o šlechtičnách na cestách. Tak šťastnou cestu!!!    Také hra nás všech dnes byla na vysoké úrovni,do tělocvičny zabloudila i Alenka Motalová. Jistě se jí stýská po míči a hlavně po nás, ale nožička jí nedovolí opět ničit soupeřky tvrdými smeči, soudě dle lékařských vyjádření,může  tak učinit nejdříve v polovině příštího roku. Tedy pokud Alenka zase někde neklopýtne .....

Takže: pochválen buď dnešní den.

 Středa, 17.listopadu - využili jsme volný sváteční den a v hojném počtu se dostavily na pozvání Alenky Nowakové, oslavit její blížící se 55tiny . Hostina, jak je u Alenky zvykem, opět opulentní a bezchybná - i kafe nám nabídla ! Majka byla ve formě a krom hry na kytaru, bavila i historkami ze života. . Borka svým neotřelým dárkem potěšila nejen Alenku ale i Kubu, neboť předvídavě zachránila dokument z dob, kdy Kuba chodil do 4. třídy a Borka jej učila. Děti měly vytvořit básničku. Kubův "Zajíček" byl velmi osobitý a padlo podezření, že se na kompozici podílel i táta Hary.  Ale rukopis byl jasně Kubův.  Vínko i příjemná atmosféra  řadí tento večírek do pěkně vydařených. Poděkování patří Alence a vlastně nám všem.

                          Další fotografie ve fotoalbu, rubrika - To jsme my. Hledejte! 

Středa, 24. listopadu - dnešní "trénink" bych soukromě nazvala "dvanácterníkový", protože nás bylo dvanáct. Zase po dlouhé době 6 na 6 . Hrálo se s chutí i když to chvílema tak nevypadalo. Docela dost nevynucených chyb, ale hlavně, že jsme se pohýbaly. Pak hurá na pivko. Cestou do hospůdky nás zdraví bytůstka, která zřejmě právě vyhrála konkurs modelingové agentury. Módní účes, vizážistický zážitek,vymazlená modeláž nehtová, sněhově bílý kabátek,úzké černé kalhoty, značková obuv,- no módní policie by hodnotila opravdu velmi vysoko. Zcela neomaleně na " TO " koukáme s otevřenou pusou. Kdo to je? No přece- Alenka Motalová. Moc jí to slušelo a dáváme    Dnes  slaví krásných 18. let Terezka , mamka Romana se vytáhla a poručila po štamprdlích. Tak nádherný věk, kterým začíná Terce plná  odpovědnost za své počínání, se přece musí zapít. Přejeme Terezce optimismus, permanentní  úsměv na tváři, ve škole úspěšné (po)kroky a samozřejmě zdraví a hodně lásky.    Že jsme holky hravé svědčila nefalšovaná radost z ' blikajících průpisek ', kterými nás obdarovala  Lucka Rohanka. Díky Luci !

 Středa, 1. prosince - sněhová kalamita prověřila morálně-volní vlastnosti volejbalových šlechtičen. S časovým odstupem, resp. zpožděním  v rozmezí od 5'  až 40' jsme dorazily do tělocvičny a sešlo se nás úctyhodných 11 !!!  Pro některé  však nejezdící MHD způsobila nemožnost dopravit se z větších dálek. Přesto  si zasloužíme  pochvalu  za zodpovědnost !  ČHMÚ však hlásá, že to nebyla poslední sněhová kalamita této zimy, takže se máme na co těšit. Příště možná nebude od věci vzít s sebou lopatu, ať se můžeme proházet aspoň do hospůdky....

 Středa, 8. prosince - všechny se ještě před " vánočním přemlsáváním  "  bláhově snažíme spálit nějaké kalorie,páč jinak si nedovedu představit jediný důvod téměř 100% účasti v tělocvičně, neboť zranění omlouvají absenci, že Alenko. Jo, je ještě jeden důvod - radost z pospolitosti a ze hry.Těšme se z tohoto konstatování, protože kdo ví jak to půjde v příším roce.......?  ?  ?

Pátek, 10. prosince -  I'M  DREAMING OF A WHITE CHRISTMAS ....tahle píseň -  v podání Radka Nemynáře  spolu s jeho podmanivým  hlasem a  perfektní intonací -  nikoho nenechala na pochybách, že se v klubovně v Mariánkách  koná Vánoční večírek....a Harryho (s kratkym dvojitym) sexy rockerský hlas -  večírek rozproudil na plné pecky....marné, babinec  mužský prvek oživí , my holky jsme buď , nebo , což se k večírku docela hodilo. Štědrost  vykazoval nejen hodovní stůl, ale i množství drobných obdarování, přání, veselení, ale i připomínání těch, kteří sice slíbili účast,  dnes  však chybí, jako např. Saša  či  Honza Kapr. Saša má omluvy hodnou absenci, slíbila však, že vše dožene ve středu na značkách.  A Honza? Jeho úlovek z Norska, který Majka velmi chutně připravila, potěšil chuťové pohárky.  KAPR (či jakákoli ryba) zkrátka k Vánocům patří.  Metůdek zodpovědně točil pivínko, při zpěvu se chytaly druhé, třetí a občas i neidentifikovatelné hlasy, padla i myšlenka odházet z kurtu sníh a dát setík volejbalu za svitu ,  nechyběla drobná citová rozpoložení, opět se zumbovalo, překvapili a  nezklamali Matějovci ohňostrojem z koleček, padala nevyslovená přání,  vyslovená  v duchu,  při vypouštění balónku přání. Prostě - bylo fajn. Proto snad si dovolím vyjádřit přání za všechny - ať to v prosinci 2011 - opět  všichni rozjedem na plné pecky....Douška:  ať nedojde k mýlce, ve středu, 15. prosince, v 17hod. na Šmeralce !!! A Jarce držet pěsti.....ať vše dopadne OK.....!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Krásné a šťastné svátky vánoční v kruhu svých blízkých.

V roce 2011 jen dobré zprávy, hodně štěstí, zdraví!

A samozřejmě všem chytrým a krásným přeji co nejvíce tvrdých smečů, excelentních zásahů v poli a  přímých bodů z podání!